O experimentální ekonomii

"The curious task of economics is to demonstrate to men how little they really know about what they imagine they can design."

F. A. Hayek: The Fatal Conceit

Obecná představa o ekonomické teorii a způsob, kterým byla rozvíjena po většinu doby od svého vzniku (za který se považuje publikace knihy Adama Smithe: An Inquiry Into the Nature and Causes of the Wealth of Nations, 1776, česky 2001, předmluva k českému vydání zde) až téměř dodnes, je taková, že se jedná výlučně o deduktivní vědu, která poznání čerpá z teoretických úvah a pozorování reálného světa a zejména na kombinaci obou těchto metod.

Ekonomická teorie je přijímána tehdy, pokud je dostatečně rigorózní, vnitřně konzistentní a získá si všeobecný souhlas, který vyplývá zejména z toho, že predikce této teorie odpovídají pozorovaným datům. Ovšem data jsou získávána z reálného života a jako taková ve většině případů neumožňují dostatečně testovat předkládané teorie. Chybí totiž základní vlastnost proto, aby teorie mohla být testována – efekty a změny reálných dat se nedějí za podmínek ceteris paribus, tedy "za jinak stejných podmínek". V reálném životě nejsou podmínky nikdy stejné. Reálná data tedy velmi zřídka opravdu testují efekty předvídané teorií, neboť změn se v reálně světě děje mnohem více, než je uvažováno teorií. A to přesto, že bylo vyvinuto mnoho ekonometrických technik pro separaci vlivu jednotlivých proměnných. Dalším problémem je fakt, že mnohé z podstatných ekonomických veličin nelze vůbec měřit ani pozorovat. Částečně proto, že jsou idiosynkratické, částečně proto že nejsou kvantifikovatelné, částečně proto že nejsou pozorovatelné. Přírodní vědy ve své převažující většině výše zmíněné problémy překonaly alespoň částečně prováděním experimentů. Ovšem ve většině ekonomických učebnic se lze až doposud dočíst to, že ekonomie je vědou společenskou a jako takové ji schází možnost experimentu, tedy cesty, kterou zvolily povětšinou přírodní vědy, a tím je odkázána právě pouze na pozorování spojené s deduktivním uvažováním a konstrukcí teoretických modelů, které jsou pak testovány na reálných datech, neboť nic lepšího k dispozici pro ekonomii ani příbuzné obory není.

Nicméně tato častá obecná představa je již alespoň 60 let nepravdivá. V ekonomické teorii existuje oblast, která je nazývaná ekonomii experimentální a jejíž závěry jsou postaveny ve významné míře právě na experimentech prováděných v ekonomických laboratořích, resp. na datech získaných z laboratorních experimentů. A na tuto oblast ekonomické teorie v současné době ekonomický výzkum spoléhá v čím dál ve větší míře.

Experimentální ekonomie je v současnosti jednou z nejdynamičtěji se vyvíjejících oblastí ekonomické teorie, pokud tuto aktivitu budeme měřit množstvím publikací ve významných vědeckých žurnálech, nových doktorských dizertací, seminářů, workshopů a konferencí. V laboratorních podmínkách studují ekonomové lidské chování v situacích, které v čisté a zjednodušené formě, imituje reálné tržní situace. Mezi největší výhody experimentálního přístupu je fakt, že na rozdíl od reálného světa je možné zafixovat tržní prostředí a variovat chování institucí trhu podle předem stanoveného postupu.